Indies Scope přináší na český a slovenský trh nahrávku ze slavného labelu Real Worlds Records.
Nahrávání dlouho očekávaného alba Big Blue Ball probíhalo na legendárních Recording Week´s setkáních Petera Gabriela v jeho Real World Studios. Když se mluví o dlouho očekávaném albu, tak tentokrát je to opravdu dlouho očekávané, počátek natáčení se datuje v roce 1991. Album Big Blue Ball (dále již jen BBB) produkovali Peter Gabriel, Karl Wallinger (of World Party, Waterboys) a Stephen Hague (Pet Shop Boys, OMD). V 11 skladbách je možné slyšet hvězdné muzikanty a zpěváky, jako je Peter Gabriel, Karl Wallinger, Sinead O’Connor, Natacha Atlas, Iarla Ó Lionáird a James McNally (oba z Afro Celt Sound System), Papa Wemba, Justin Adams, Jah Wobble, Billy Cobham, gospelové seskupení the Holmes Brothers, vynikající flamencový kytarista Juan Canizares, japonský percussionista Joji Hirota, a mnoho dalších...celkem 75 umělců z více než 20 zemí.
O albu se spekulovalo mezi fanoušky dlouhou dobu, neustále se hovořilo o zastavení projektu, o ukončení prací či o datu vydaní, které bylo vždy neoficiálně už potvrzeno, aby vzápětí bylo oficiálně odsunuto. Velkým překvapením také bylo, že album nenese v názvu jméno Petera Gabriela. Byl to složitý a pořádně dlouhý příběh jednoho alba.
Organizátoři a kurátoři celého projektu byli od počátku Peter Gabriel a Karl Wallinger. Peter Gabriel vzpomíná “The Big Blue Ball bylo pracovní jméno projektu, které jsme mu dali hned v počátku. Řekli jsme si, že tento projekt by měl obsahovat elementy z celého světa. Název jsme zvolili při poslechu jednoho astronauta, který popisoval své zážitky při sledování zeměkoule z vesmíru. Veškeré další rozdělování projektu na jednotlivé části či jiné názvy nám pak přišlo legrační a nepatřičné. Tenhle projekt nám dával smysl jako celek, stejně tak jako je planeta je jeden celek.“
Na BBB se s přestávkami pracovalo 18 let a základem se stali nahrávací dny v letních měsících v letech 1991, 1992 a 1995. Pozvání Petera Gabriela přijala řada muzikantů a v nahrávacích místnostech vznikali neobyčejné setkání. O unikátním duchu a neopakovatelné atmosféře při nahrávání koluje mnoho historek a právě atmosféra vzniku něčeho výsostného provází celý projekt. Kromě výše zmiňovaných umělců zde byla celá řada slavných muzikantů a celebrit, které nakonec na albu nenajdete Van Morrison (zpívající Sam Cooke’s That’s Where It’s At společně The Holmes Brothers), neuvěřitelní hráči na balalajku Terem Quartet (udajně členi jedné posádky v tanku). Joe Strummer’s který se usídlil ve vstupní hale, kde si udělal improvizované nahrávací stanoviště s mnoha závěsy, svíčkami a 4stopým nahrávacím zařízením. Ve studiu se v těchto dnech objevili i takové celebrity jako Johnny Depp, Iggy Pop či Kate Moss.
Vzniklo obrovské množství materiálu natočeného na pásy zvukovým mistrem Richardem Chappellem. Které bylo nutné utřídit, zpracovat a dát mu výsledný tvar. Přesto, si říkáte, proč to trvalo osmnáct let?
Už v roce 1995 právě Karl Wallinger věděl, že dokončení projektu nebude vůbec jednoduché. „Měli jsme spoustu opravdu dobrých nahrávek a stop a všechny jsme chtěli výužít v našem projektu. Ale nevěděli jsme, jak to dát dohromady.“ A Richard Chappell potvrzuje, že při posledním nahrávání v roce 1995 „se nahrávalo téměř vše, včetně pokládání prkýnka na toaletě, dokud jsme nezaplnili všechny nahrávací pasy, které jsme měli a dokud bylo místo na policích pro nahrávky.“ Po tomto posledním nahrávání, přišel Stephen Hague a pečlivou prací vše setřídil a zpracoval všechen ten „nepořádek“. Toto třídění a zpracování těchto syrových a hlasitostně naprosto nesourodých materiálů navíc provázela digitalizace a to s maximální pečí. Výsledkem bylo, že až v roce 2007 mohl být požádán o finální mix Tchad Blake (Peter Gabriel, Tom Waits, American Music Club ad.)
Samozřejmě, ještě před finálním mixem, se ukázalo, že takové množství hudebního materiálu musí dostat nějaký tvar a po pečlivém zvažování se rýsovalo celkem 16 až 17 skladeb. Nakonec na albu BBB našlo místo 11 skladeb v celkové délce přes 59 minut. A konečně tak po všech těch nekonečných dokončovacích pracích od posledního nahrávání mohl letos při vydání BBB prohlásit Peter Gabriel:
"It’s a fine wine ready to be drunk. It was the most fun music making I’ve ever had. I’d love to do it again."
